V Sýrii bojují Američané na jedné straně s al-Kájdou

Víkendové připuštění Hitlary Clinton potvrzuje zjištění, že ozbrojené skupiny útočí na civilisty a že tyto skupiny jsou teroristické, podle vlastních amerických definic, a že situace v Sýrii není taková, že by stát jednostranně používal násilí proti své populaci, ale spíše ho používá proti temné ozbrojené vzpouře.

Připuštění ze strany Clinton retrospektivně ospravedlňuje postoj zaujatý Ruskem a Čínou, kdy obě země vetovaly 4. února rezoluci Rady bezpečnosti OSN, přesně proto, že tento návrh byl založen na podvrženém názoru, že za násilí v Sýrii je zodpovědná výhradně vláda Al Assada.

Clinton také v rozhovoru pro BBC uznává, že „v samotné Sýrii existuje silný odpor vůči zahraniční intervenci“ – což je tichým přiznáním faktu, že syrská populace si je vědoma, že tak zvaná opozice v jejich zemi jsou na al-Káidu napojení žoldáci.

Mezitím američtí spojenci v Zálivu, Saudská Arábie a Katar, přišli s prohlášením, že jsou ochotní poslat do Sýrie zbraně, na podporu povstání proti vládě v Damašku. Vzhledem ke stále výrazné podpoře vládě Bashira Al Assada takové prohlášení Saudské Arábie a Kataru směrované na členské státy Arabské ligy znamená bezprecedentní zasahování do vnitřních záležitostí suverénního státu. Skutečně, právně by bylo možné argumentovat, že to představuje akt mezinárodní agrese.

Mimoto takové prohlášení Saudské Arábie a Kataru, že jsou ochotné vyzbrojit syrské bojůvky, lze považovat za cynické zakrývání toho, co se již odehrává. Je známo, že monarchie Zálivu již zbraně samozvané Syrské svobodné armádě nezákonně dodávají, spolu s Tureckem a Izraelem.

Doposud USA oficiálně prosazují fikci, že nejsou zapojeny do dodávek zbraní do Sýrie, i když Washington požadoval „změnu režimu“, a navzdory důkazům, že tajné organizace západu, včetně amerických, britských a francouzských operativců, jsou ve skutečnosti začleněny do opozičních skupin.

Je více než ironické, že nevolené fundamentalistické sunitské režimy v Perském zálivu podporují skupiny napojené na al-Káidu v Sýrii, údajně aby „přinesly demokratické reformy“. Je to stejná dynamika, jako v Libyi, kde svržení vlády této země západem a arabskými státy v Zálivu nyní vedlo ke kolapsu u lidských práv a sociální situace.

Opět, u Sýrie je patrný stejný shluk spojenců – Washington, Londýn a další mocnosti NATO, pelešící se bez problémů se sunitskými/salafistickými diktátory a teroristy – a tvrdící, že podporuje demokratické svobody a lidská práva.

Samozřejmě, že skutečná agenda nemá nic společného ani s demokratickými svobodami, ani lidskými právy – jak podivná skladba spojenců ukazuje. Jde spíše o to, že Washington a jeho nastrčené mocnosti se pokouší zorganizovat změny režimu v celém arabském světě a mimo něj, které by vyhovovaly jeho geopolitickým cílům, především u kontroly energetických zdrojů. Irák, Afghánistán, Libye, a nyní Sýrie jsou pouhými postupnými zastávkami na globální cestovní mapě permanentní války, která se také převalí přes Irán. Rusko a Čína jsou konečnými cíli.

Washington je evidentně připraven použít jakékoliv nezbytné prostředky, aby tuto agendu prosadil: ilegální války, masové vraždění, možné vyvolání globální války a použití jaderných zbraní. Ale zcela jistě nejkomičtější maskou je „válka proti terorismu“, když je zjevné – ze slov americké ministryně zahraničí Hitlary Clinton – že Washington nyní otevřeně spolupracuje s údajnými „teroristickými nepřáteli“, aby zajistil změnu režimu v zemi dle svého výběru.

Pokud by nějakým způsobem bylo možné brát slova Washingtonu vyřčená rozeklaným jazykem za bernou minci, tak pokud by to mysleli s chtěním změny režimu, aby usnadnili demokracii, lidská práva a světový mír, vážně, tak by museli zaútočit sami na sebe, protože prvním režimem, který se pro tuto změnu kvalifikuje jako první, je samotný Washington.
Poznámky

Použité zdroje:
[1] Transcript of Clinton interview on BBC, 26 February, 2012

[2] http://www.globalresearch.ca/index.php?context=va&aid=29234
Syria: Clinton Admits US On Same Side As Al Qaeda To Destabilise Assad Government vyšel 27. února 2012 na Global research.
www.zvedavec.org, vaclavprokupek.ano2012.txt.cz